19. 4. 2018

Bezksichtové seznamky


Jakožto tvor zvídavý a velmi rád experimentující, jsem se rozhodl, že zabrousím do temných končin českého internetu, kde vládne černo-zelenými jedničkami a nulami nekonvenčnost a přetvářky a ochutnám trochu té zkaženosti, co tento svět nabízí. Ve skutečnosti jsem zkažený víc než rok staré jablíčko a je fakt, že jsem si dal jsem si cíl, že se polepším, ale řekněte, jak lze oddělit plíseň od zkaženého ovoce? A jaká je vlastně ta neřest, o které tu v hádankách tlachám? Seznamka. Ona seznamka pro zoufalé. Onen ráj pro úchyly! 

Přiznám se, že už v minulosti jsem si založil profil na bezpočtu seznamkách, jejichž účel má být nalézt pravé lásky, byť každá polovička bydlí na opačné straně naší milované maličké republiky nebo na opačném konci světa – znáte to, vzdálenost v lásce nehraje žádnou roli, což beru jako nesmysl, ale vždy jsem následující den od zaregistrování zapomněl, že jsem si nějaký profil zakládal. Vidíte to? Teenagerský Alzheimrer v praxi! A pokud jsem nějakou šťastnou náhodou nezapomněl, nevěnoval jsem těmto seznamkám žádnou aktivní pozornost, neboť jsem o nikoho nejevil zájem. Prostě takový ten forever alone, ale chtěný! 


Když vidím všude ty in-love páry, mé srdíčko nakazuje oné šedé mozkové kůře, abych se snažil také najít nějakou spřízněnou sušičku dušičku. Ehm, pravou lásku. Ne? Tak pravidelnou "lásku". Taky ne? Človíčka na jednu noc, no… To už by šlo. Prostě ten sexík tam musí být! Ale znáte to, když se sejde naděje a celoživotní smolař, vždy se to rovná nule. To však malinko předbíhám. Dovolte mi, abych vám v tomto článečku, který přímo překypuje mými životními zkušenostmi, které nikomu nic do života nedají, rozebral jednu problematiku seznamek, která mi "malinko" vadí. Jaj, když říkám malinko, myslím tím velice. Znáte to, ženské myšlení v mužském těle. Asi chyba biologického matrixu.


Vyhlédnout si kořist

Kdo kdy měl profil na seznamce, jistě mi dá zapravdu, že seznamky fungují podobně jako obchod s bílým masem. Smutná a uplakaná dušička, jejíchž život se rozpadá na malinkaté kousíčky si založí profil na seznamce, vybleskne se, hodí svou fotečQu na internet, napíše trilion informací o sobě, včetně toho, že hledá partnera na celý život, byť hledá partnera jen na sexík, někdo si onu kořist vyhlédne a skrz pár lichotivých zpráv si ji koupí.

To není představa, nýbrž realita a tvrdá! Pěkně tvrdá! Hledáte-li za slovem "tvrdá" skrytý význam, styďte se! Jste buďto zvrácený člověk, nebo jste prošpikování efektem seznamek skrz na skrz.

Kupodivu všech, existují i odrůdy lidí, kteří se svým ksichtíkem neradi chlubí, jak na veřejnosti, tak i na internetu (mezi ně patřím třeba já). Představte si člobrdu, který nemá obličej. Docela zarážející, nemyslíte? Jestliže váš profil skrývá, byť ošklivou fotku, máte nějakou šanci, naopak za předpokladu, že si rádi hrajete na nedobytného anonyma a s lidí si děláte loutky, a to vše probíhá bez vašeho ksichtíku online, jste beznadějný případ. Raději se běžte porozhlédnout po hrobečku. Já už si jeden vyhlédl, je na kopečku.

31. 3. 2018

V posledním tažení - březen


Je těsně před maturitami a pořadatelé onoho projektu, který jsem dost popsal v předešlých reportech, a do kterého naše třída byla nevědomky vtažena, si očividně myslí, že jsme natolik chytří a pracovití (kéž by to byla pravda), že se nepotřebuje učit na maturity, a tak nám během měsíce března byly vnuceny dvě exkurze. Během měsíce března jsme rovněž podstoupili exkurzi na úřad práce, a tak jsme o něco chytřejší, co se týče pracovního života, heč!

Je konec 3. měsíce a já jsem tu opět s pravidelnou zásobou novinek z událostí, které proběhly v rámci naší třídy během tohoto měsíce.

Úřadem protáhlý

Zhruba na začátku března naše třída podstoupila exkurzi na zdejší úřad práce. Očekával jsem nudné tlachání nějaké paní, která nám bude povídat, jak to na těch úřadech chodí, nicméně jsem neočekával, že tím přednášejícím budu i já. 
Celá exkurze se dělila na tři části: seznámení s úřadem práce, prezentace o tom, jak se stát policistou a co policie obnáší, hledání a získávání informací na vybrané téma a v neposlední řadě prezentace těchto získaných informací. Já a můj kamarád jsme si vybrali téma, ve kterém jsme měli za úkol získat co nejvíce informací o pracovní smlouvě a pracovní činnosti; co musí obsahovat taková smlouva, co by v ní nemělo být obsaženo apod. 
Naše spolupráce byla příkladná, avšak nedomyšlená – kamarád si povídal s paní, která nám předávala tyto informace, já si vše příkladně a svědomitě zapisoval a na závěr prezentoval. Poslední část – prezentování – byla pro mne nejhorší. Velmi nerad mluvím před lidmi. Vyhýbám se tomu, jak jen to jde, ale zde nebyla jiná možnost. Navzdory těmto útrapám, jsem rád, že jsem získal nějaké informace do života. Informace, které bych ve škole asi jen těžko získal. Rovněž jsem se dozvěděl něco o policii. Policistou nikdy nebudu, ale pro mé spolužáky a kamarády byla tato přednáška poučná. Dokonce dva moji kamarádi uvažují o nástupu k policii, a to měli jiné plány. Neberte to!

1. 3. 2018

Blog znovuzrozen


Vážení čtenáři a čtenářky tohoto blogu, 

prohlašuji, že tímto dnem – 1. března roku 2018 znova otevírám virtuální brány tohoto blogu, na kterém se poslední měsíc děly až nevídané věci.

Prohlašuji, že rekonstrukce blogu je dokončena a od tohoto magického dne je tento blog opět dostupný pro veřejnost. Ano, ti bystřejší čtenáři si určitě všimli, že na nějaký čas tento blog nebyl dostupný pro všetečné šmíráky. Nebylo to jen z důvodu, že nějaký anonymní člobrda se rozhodl, že si postaví pusu na špacír a poví o mém milovaném blogísku všem, co zná i nezná, včetně mých učitelů, ale také z důvodu rekonstrukce blogu. 

Správně, mé noční můry se naplnily a o tomto blogísku, který jsem chtěl ututlat před svým okolím, ví půlka školy, a to zejména učitelé. Byl jsem v šoku, když mi jeden z můj best friends forever pověděl o tom, že mám kolem sebe podrazáka. Byl jsem natolik v šoku, že jsem i prý i zmodral tak, že i Androriani ze Star Treku mi mohli závidět. Těším se na ten den, kdy se onoho podrázaka podám... 

Už je to dlouhá doba, co jsem chtěl kompletně předělat blog a konečně se tak stalo. Život nebude takový jako dřív. Dovolte mi vám představit všechny novinky a upgrady, které tento blog dostal.

28. 2. 2018

V posledním tažení - únor


A je to tu zas! Přišlo neočekávané, ale i očekávané – konec měsíce února. Víte, co to znamená? Ano, zase jsem tu se zásobou reportu z událostí, které se udály v únoru v souvislosti se školou a studiem. Páni, otevřete šampáňo, je čas na oslavu! Tento měsíc, abych pravdu řekl, byl naprosto spešl. Konal se onen vyhlášený maturitní ples, ze kterého jsem měl tak velký strach. Maturitní ples, před kterým jsem se klepal jak ostříhaný pes vyhnaný do zimy. Nebudu lhát, nebyl tak strašný, jak jsem zprvu čekal – byl naprosto boží! Už teď jsem si jist, že o něm budou vyprávět i moji vnukové! A maturitní ples mých děcek? Pche, koho to zajímá! Důležitý jsem já! Prostě boží party, o které vyprávělo a pořád vypráví celé naše město. Ano, tak boží ten maturák byl! O tom však ale později.

Nuže, neztrácejme čas a pojďme se podívat na všechny události, které se staly! 

Pilné (ne)studování

Vzhledem k našemu nadcházejícímu maturitnímu plesu, který se konal 17. února, nám téměř všichni učitelé dali studijní volno – vůbec jsme se neučili. Celý měsíc bylo leháro. Prostě takový ten pohoda, klídek a tabáček. Tabáček si však dávali třídní kuřáci. Já cigarety nesnáším. Náš pan tělocvikář byl tak milý a dal nám volno zrovna tak. Jsem rád, že jsem nemusel skákat přes tu pitomou kozu a že jsem se neztrapnil. Jsem rovněž rád, že jsem nemusel dělat žádné psí kusy. Mnohem víc jsem si užíval taneční kreace s naší dancemaster Katkou, která koordinovala náš maturitní ples. Jak čas plynul a naše třída měla všechny záležitosti potřebné k maturáku vyřešené, volno jsme měli i nadále. Občas jsem si říkal, proč do té školy chodím. Vždy jsem si vzpomněl na tu ďábelskou absenci a hned mě opadla touha se spakovat a jít domů. Nerad to říkám, ale občas mě to učení a ty normální hodiny strávené malováním ornamentů Chakramu do sešitů chyběly. 

http://4.bp.blogspot.com/-iACq19XxvII/UslHZQWZUBI/AAAAAAAAAao/Sv1HNXHXswY/s1600/xena_s5_chakram_dArc190.jpg
zdroj: www.xenaproptreasures.blogspot.com
Chakram

31. 1. 2018

V posledním tažení - leden


Připadá mi jako celá věčnost, kdy jsem před Vánoci loňského roku 2017 psal poslední report o událostech, které se mi (nám) přihodily během měsíce prosince. Nyní je konec prvního měsíce roku 2018 a já se nestačím divit jakou rychlostí tento měsíc utekl. Zdá se to jako kratičké mrknutí oka. Ještě nedávno jsem slavil se svými přáteli konec roku, mrknu a náhle je tu konec ledna. 

Během doby, kdy jsem měl zavřené oči se stalo neskutečně moc věcí; přípravy na maturitní ples tuhle, velmi náročné testy a zkoušení ze všech maturitních předmětů tamhle a v neposlední řadě i opravy a doplnění známek z nematuritních předmětů. Zkrátka bylo, je a bude toho moc! Nuže, pohodlně se usaďte na své židličky, křesílka, pohovky a bůh ví čeho ještě a pojďme se společně podívat na to, jak byl vyčerpávající první měsíc nového roku. Roku, kdy definitivně přijde ona slavná zkouška, která rozhodne, zda-li se skutečně uskuteční mé plány do života, nebo jestli to odložím o další rok.

Společenské ztrapnění is coming…

Jsem to ale rebel, když míchám češtinu s angličtinou, co? Mnozí blogeři a blogerky mi za to určitě virtuálně utrhnou hlavu. Kdyžtak utrhnou hlavu tomu méďovi, který jim byl v dětství tak velký kamarád. Nuže (proč furt říkám nuže? :D), začátek tohoto roku začal velmi ostře – byl mnohem pálivější, než když zhltnete celý sud feferonek a do toho přidáte tři ostré kečupy. Možná trošičku přeháním, ale tak mi to přišlo. 

28. 1. 2018

Nádherný život v paneláku


Aneb. 10 důvodu proč nebydlet v paneláku

Lidé, kteří bydlí v rodinném domě si nemohou představit různé útrapy, jimž čelí lidé, kteří bydlí v panelovém domě. Na různých internetových stránkách čtu o tom, jak je život v paneláku pěkný a jak se tu pěkně žije. Ano, život v paneláku má něco do sebe - nabízí spoustu výhod, ale o to více nevýhod. Já osobně žiji v panelovém domě po celou dobu, kdy oxiduji na tomto zkaženém světě, tedy 19 let, a proto vím jakým problémům lidé "z paneláku" čelí. Záleží především na tom v jakém typu "paneláku" bydlíte. Někde jsou podmínky lepší, někde zase horší. Rád bych vás seznámil s deseti základními body, proč si nebydlet v paneláku.

Sousede, zdechni! 

Pokud jste konfliktní typ člověka nebo ještě lépe, konfliktní jsou vaši sousedé, zcela jistě nastanou nějaké osobní problémy. Sousedé si budou stěžovat na to, co děláte, na to kdy to děláte, že dýcháte a tak podobně. My (naše rodina) má problém s paní sousedkou, která bydlí hned vedle v bytě. Vadí jí, že příliš často větráme, i navzdory faktu, že když ona větra, ten pach z jejího bytu, co se line na chodbu, musí cítit až do vedlejšího vchodu. V našem paneláku jsou sousedé nepřátelští. Víceméně. To však neznamená, že vy nemusíte mít štěstí v sousedech. Ne, vůbec se nemáte čeho bát...

2. 1. 2018

Nauč se správně blogovat!


Aneb. 10 základních rád do blogování

Už je to mnoho let od doby, kdy jsem si jako malé pískle založil svůj historicky první blog. Tehdy jsem vůbec neměl tušení, že u blogování zůstanu takovou dobu, a že se blogování stane mou součástí. Velmi rád píši a byl bych šťasten, kdyby psaní bylo součástí mé budoucí práce. Když jsem si založil zhruba před sedmi lety svůj první blog, vůbec jsem nevěděl, jak to ve světě blogování funguje. Jediná pomoc se mi dostává z YouTube tutoriálů a to ještě jen, jak si správně nastavit design. Profesionálnější design. Profesionálnější design od 13-letých slečen s trilionem obrázky poníků, Justina Biebera nebo nějakými neidentifikovatelnými postavami. Je také nutné vzít v potaz, že před sedmi lety byla jiná doba - klasické blogování bralo úplně jiných rozměrů, než jako je tomu v současné době. Doba se mění. Za ta léta jsem nasbíral z této oblasti hromadu zkušeností, což mě přivádí k tématu tohoto článku. Nikdo mě na začátku neradil, jak mám začít blogovat a jakých chyb se mám snažit vyvarovat. Byl jsem na všechno sám. Jsem tak hodný, že přesně toto bude tématem tohoto článku – jakých chyb se vyvarovat, když chcete začít blogovat aneb. 10 základní rád do blogování.

Promysli to!
Jak všichni víme, blogování je především o psaní. Pokud máte jasno o čem chcete psát, přichází na řadu to nejtěžší – vymyslet si vlastní pseudonym, pod kterým budete na internetu, tedy na svém blogu vystupovat. Z vlastních zkušeností mohu říci, že tento bod je nejtěžší ze všech. Dá práci vymyslet nějakou a zároveň originální přezdívku, která vás bude odrážet, kterou nikdo jiný nemá a pod kterou budete vystupovat po celá léta. Blogovat lze rovněž bez přezdívky a pod vlastním jménem, ale v zájmu ochrany soukromí doporučuji si nějakou přezdívku vymyslet. Pokud se tak stalo, přichází na řadu vymyslet URL odkaz pro svůj nový blog. Může to být cokoliv. Můžete mít v URL odkaze svého blogu svou přezdívku, o čem váš blog bude a podobně. Nicméně by bylo fajn, kdyby tento odkaz byl snadno zapamatovatelný i zapisovatelný. Budoucím čtenářům vašeho blogu to rozhodně usnadníte. 

Ten pocit, když si konečně vymyslíte přezdívku